Vysoké Mýto

Date: [unknown] [unknown]
Location: [unknown]
Surname/tag: Czech Roots

znak Vysoké Mýto

Vysoké Mýto (německy Hohenmauth; latinsky Alta Muta) je město ležící uprostřed Pardubického kraje na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Brna. Je jedním z nejstarších, nejvýznamnějších a šesté největší z měst Pardubického kraje. Městem prochází místní železniční Trať 018 z Chocně do Litomyšle a silnice I. třídy č. 35 (E442), která rozděluje město na dvě části. K 1. lednu 2016 ve Vysokém Mýtě žilo 12 318 obyvatel.

Město začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Historii města poznamenala období rozkvětu i úpadku, ale i požáry a přítomnost okupačních vojsk. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys s pravoúhlou sítí ulic a centrálním náměstím o rozměrech 130 x 150 metrů, které je téměř čtvercové a svou plochou 1,95 hektaru patří k největším náměstím v Čechách[2]. V historickém jádru města se dochovaly významné památky architektury, k nimž patří kostel svatého Vavřince, zvonice z šestnáctého století, renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, Choceňská věž, Pražská a Litomyšlská brána, radnice a budova bývalého okresního soudu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta.

Historie města: Už název města, založeného na místě starší osady, svědčí o královském založení, protože pouze panovník byl oprávněn zavádět mýta. Na příkaz krále Přemysla Otakara II. provedl lokaci dle urbanistického stylu stejně jako v pozdějším městě Poličce lokátor Kondrád z Limberka (Cun(d)radus de Lewendorf/Con(d)rad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky Trstenické stezce (cestě) vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům: mílovému, várečnému a hrdelnímu. Město bylo opevněno dvojitým prstencem masivních kamenných hradeb s 25 baštami a třemi branami, zpevněnými předsunutými barbakány. Přesné datum založení chybí, datuje se podle zakládací smlouvy města Poličky ze dne 27. srpna 1265, která se na existenci Vysokého Mýta odvolává.

V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku.

Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se dařilo, ale přicházely také zhoubné požáry a cizí vojska. Od druhé poloviny 18. století bylo Vysoké Mýto tradičním sídlem vojenské posádky. Od roku 1968 zde sídlila pětitisícová jednotka sovětské okupační armády[5], která zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť.[6][7] Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby.

Historii města knižně zpracovali v 19. století Alois Vojtěch Šembera (1845) a Hermenegild Jireček (1884), později na jejich práci navázal F. Hnát (1934), který rozšířil historii o část věnovanou 1. světové válce. V roce 2004 vydalo město Vysoké Mýto soubornou publikaci Vysoké Mýto, tradice a současnost.

Významná data:

• cca 1262 – kolonizační město založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou, na tzv. Trstenické stezce mezi Prahou a Olomoucí
• 1265 – provedena lokace města
• 1307 – statut města změněn na královské věnné město
• 1349 – první zmínka o chrámu sv. Vavřince
• 1421 – po krátkém odporu dobyto husitskými vojsky Pražanů, mnoho lidí pobito a část vypálena
• 1567 – proveden soupis domů v královských městech, evidováno jich 380.
• 1700 – město vyhořelo
• 1714 – morová epidemie
• 1808 – zbouráno opevnění kolem městských bran
• 1851–1959 – sídlem Vysokomýtského okresu
• 1879 – založeno gymnázium
• 1882 – město připojeno na železniční síť[8]
• 1968–1990 – posádkové město okupačních sovětských vojsk

Části města:

Vlastní město se člení na tyto části:

• Vysoké Mýto-Město, které zahrnuje střed města
• Choceňské Předměstí, jehož součástí je také Bžundov, části Dráby, Jangelec, Lipová, Na Vinicích, Na Krétě, Na plese, Průhony, Visnarov, Spálenec a Pekárka, Sárovec a Soukenická Valcha
• Litomyšlské Předměstí, jeho ž součástí je Blahov, části Dráby, sídliště Družba, Kaplanka, Lipová, Peklovce, Průhony, Voštice/Harta, Zahrádky a Zdonín
• Pražské Předměstí, jehož součástí je sídliště Družba, Na Vrchách, Koryta, části Peklovce a Václavka

Součástí města jsou dále místní části:

• Brteč
• Domoradice
• Knířov, součástí jsou i Servácov, Pod Hájkem
• Lhůta
• Svařeň, součástí je i Sítinka
• Vanice, součástí je i Feliska

Source: Vysoké Mýto: Města, městyse a obce okresu Ústí nad Orlicí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2017 [cit. 2017-07-24]. Available from: Wikipedia Vysoké Mýto

---

VYSOKÉ MÝTO v r. 1869 pod názvem Vysoké Mýto (město) osada obce Vysoké Mýto v okr. Vysoké Mýto, v r. 1880-1980 se jako osada neuvádí, od 1.3.1980 část obce Vysoké Mýto v okr. Ústí nad Orlicí

Source: RŮŽKOVÁ, Jiřina a Josef ŠKRABAL. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1.